FANDOM


248px-Aragorn2

Lidé jsou jednou z ras v Tolkienově fantasy příbězích z fiktivního světa Středozemě. Jejich původ je popsán v Silmarillionu. Jsou druhou rasou (po elfech), stvořenou samotným Eru Ilúvatarem (nejvyšší bytostí), proto jsou elfy nazýváni Atani, Druhorození.

Vlastnosti Edit

V porovnání s elfy jsou lidé méně odolní, méně pohlední a nemají tak pevný charakter – je mnohem snadnější je oklamat, zastrašit, zlomit nebo přesvědčit ke zradě. Kromě toho jsou skutečně smrtelní, takže po smrti opouštějí svět a nikdo – s výjimkou Ilúvatara a snad Mandose a Manwëho – neví, co se s nimi po smrti děje. Naproti tomu elfové neumírají stářím a i po své smrti zůstávají v Mandosových síních a některým z nich je dovoleno se vrátit zpět mezi živé.

Lidská smrt vždy elfům připadala zvláštní, ale protože původně měla být darem Ilúvatara lidem, jen málokdo z elfů dokázal skutečně pochopit hořkost smrti a důvod, proč se jí lidé tak brání.

Dějiny Edit

První věk Edit

První lidé se ve Středozemi objevili, když poprvé vyšlo Slunce, v r. 1 Prvního věku. Lidé jsou tedy mladší než elfové, skřeti, trpaslíci i entové. Hobiti jsou odrůdou lidí, přestože jejich přesný původ není znám

Po svém zrození lidé zřejmě mnoho dlouhých let bloudili na východě Středozemě a není o nich mnoho známo. Jako první je objevili špehové Temného pána Morgotha, kterého tato zvěst natolik ohromila, že se sám vypravil za nimi a pokoušel se zkazit srdce náčelníků lidí. U některých se mu to zřejmě podařilo, jiní se ve strachu před ním vydali na pouť na západ. Byl to jediný případ od zbudování pevnosti v Thangorodrim, kdy Morgoth opustil na delší čas své sídlo.

Postupně se také lidé zřejmě setkali s některými Temnými elfy, od nichž se dozvěděli zvěsti o blažené říši daleko na západě, takže možná pohnutkou pro jejich pouť nebyl jen strach z Morgotha, ale i touha najít Valinor – jelikož netušili, že tato říše se nachází daleko za mořem a je pro ně tedy prakticky nedosažitelná.

První lidé, kteří vstoupili do Beleriandu v r. 305 Prvního věku, byli vedení Bëorem Starým. Nalezl je elfský král Finrod Felagund, který s Bëorem uzavřel přátelství a naučil lidi mnoho z elfí moudrosti. Jiní elfové je však na západě Středozemě nevítali, například Zelení elfové z Ossiriandu se báli o své území a chovali se k lidem nepřátelsky. Někteří lidé se proto raději vrátili zpět na východ do Eriadoru, kde si založili vlastní sídla. Rovněž král Thingol, vládce Doriathu, vnímal lidi s nelibostí a prohlásil, že žádný člověk nikdy nevstoupí do jeho říše – ač později svůj názor na ně změnil.

Spojenectví s elfy v Beleriandu tak uzavřeli lidé ze Tří domů, kteří byli později elfy označováni jako Edain (přestože tento výraz lze použít i pro celou rasu lidí):

První dům Edain, Bëorovci – usídlili se v Ladrosu. Z tohoto rodu pocházel například Beren nebo Morwen, žena Húrina. Po Bitvě náhlého plamene byla většina z nich vyhubena a zbytek postupně splynul s lidmi Třetího domu.

Druhý dům Edain, Haladin – když byl jejich vůdce Haldad zahuben skřety, do jejich čela se postavila Haleth, která s nimi osídlila les Brethil. Po zkáze Doriathu byli téměř vyhubeni a malý zbytek se připojil k Prvnímu a Třetímu domu.

Třetí dům Edain, Marachovci – byl ze všech Tří domů nejpočetnější. Usídlili se v Dor–lóminu. Pod vedením Húrina a jeho bratra Huora bojovali v bitvě Nirnaeth Arnoediad, kde statečně bránili ústup gondolinského krále Turgona a všichni válečníci až na Húrina byli pobiti. Húrin byl zajat Temným pánem, který proklel jeho rod. Húrinův syn Túrin tak vykonal v životě mnoho zla a skončil sebevraždou, zahubil však také Glaurunga, Otce draků. Huorův syn Tuor objevil Gondolin, oženil se s Turgonovou dcerou Idril a jejich syn Eärendil se stal největším mořeplavcem v dějinách Středozemě.

Do dějin Beleriandu však zasáhli i někteří Východňané z rodu Bóra a Ulfanga. Zatímco Bórovci bojovali věrně, Ulfangovci se ukázali jako zrádní, když v bitvě Nirnaeth Arnoediad přeběhli na stranu Temného pána.

Druhý věk Edit

Za odměnu ve válkách proti Temnému pánu byl lidem Tří domů věnován ostrov Númenor, který se stal nejslavnějším královstvím lidí a námořní velmocí. Númenorejci si založili svá sídla i ve Středozemi, kde zpočátku pomáhali ostatním lidským plemenům, později však začali Středozem spíše vykořisťovat a většina se jich obrátila ke zlému. Za trest se ostrov Númenor potopil a zachránil se jen Elendil a jeho lid, kteří si říkali Věrní. Ti založili ve Středozemi království Gondor a Arnor a s pomocí elfů porazili Temného pána Saurona v bitvě na Dagorladu.

Někteří z Númenorejců, kteří se obrátili ke zlu už v průběhu Druhého věku, odešli do Středozemě, kde uctívali Saurona jako svého pána. Z nich povstali někteří nazgûlové, především Černokněžný král, a rod Černých Númenorejců přežil až do konce Třetího věku, kdy jedním z nich byl Sauronův mluvčí, který si říkal Ústa Sauronova. Někteří z nich se v průběhu Třetího věku smísili se odpadlickými Gondorskými, ovládli přímořskou zemi Umbar a stali se známí jako umbarští korzáři.

Třetí věk Edit

Království Arnor se rozpadlo ve sporech o trůn a postupně bylo podrobeno Černokněžným králem Angmaru. Královský rod však v utajení přežil. Gondor odolával déle. Západ země věnoval za pomoc v boji jezdeckému lidu ze Severu, Rohirům, kteří si zde založili vlastní království Rohan, a navždy byli věrnými spojenci Gondoru. Na konci Třetího věku byl Sauron definitivně poražen a Gondor a Arnor byly spojeny v novém Obnoveném království pod vedením krále Aragorna.

Čtvrtý věk Edit

Obnovené království, jež spojilo Gondor a Arnor, říše Númenorejců ve vyhnanství, prospívalo pod vládou Elessara a jeho syna Eldariona, právě tak jako Rohan, řízený králem Éomerem a jeho synem Elfwinem. S dosavadními nepřáteli, Haradskými a Východňany, byl uzavřen mír.

Zatímco lidé prosperovali, příslušníků ostatních ras v průběhu Čtvrtého věku postupně ubývalo.

Ostatní lidské rasy Edit

Seveřané – zřejmě šlo původně o lidi, kteří na počátku Prvního věku nepřekročili Mlžné hory. K nim se možná připojili ti ze Tří domů Edain, kteří neodešli s ostatními na Númenor. Z nich vznikly národy jako Lidé z Dolu, Lesní lidé z Temného hvozdu, Meddědovci a Rohirové.

Vrchovci – lidé z Eriadoru, příbuzní Druhému domu Edain. Někteří z nich založili město Hůrka, jiní žili na Vrchovině na jihu Eriadoru, odkud byli v průběhu Druhého věku postupně vytlačováni expanzí Númenorejců. Později ve Třetím věku byli Sarumanem pobízeni k nepřátelství vůči Rohirům, proti nimž dlouhá léta bojovali, než s nimi byl na konci Třetího věku uzavřen mír. Pokud je pravdivá teorie, že Sarumanovi skurut–hai byli kříženci skřetů a lidí, pravděpodobně pocházeli právě z Vrchovců. Rovněž přízraky lidí, jež proklel Isildur na konci Druhého věku a které Aragorn na konci Třetího věku povolal na pomoc, pocházeli z Vrchovců.

Východňané – národ nebo spíše několik národů lidí, kteří obývali říši Rhûn na východě Středozemě. Byli zřejmě potomci lidí, které v Prvním věku zastrašil Morgoth. Proto v bitvě Nirnaeth Arnoediad někteří z nich zradili elfy a připojili se na stranu Temného pána. V průběhu Druhého a Třetího věku sloužili Sauronovi. Po jeho porážce s nimi ještě na počátku Čtvrtého věku museli Gondorští a Rohirové dlouho bojovat, než s nimi byl konečně uzavřen mír. Pocházeli z nich zřejmě někteří nazgûlové, především Khamûl, druhý nejmocnější Prstenový přízrak po Černokněžném králi.

Haradští – lidé černé pleti z jižních zemí. V průběhu Války o Prsten patřili mezi Sauronovy spojence a mnoho jich padlo v bitvě na Pelennorských polích. Později uzavřeli s králem Aragornem mír.

Drúadané – podivná, málo početná rasa nevzhledných, ale statečných lidí, kteří v Prvním věku žili spolu s Druhým domem, ač s nimi nebyli příbuzní. Odešli s nimi na Númenor, který opustili ještě před jeho pádem. Jejich poslední zbytek žil na konci Třetího věku v Drúadanském hvozdu v Gondoru, který jim byl za pomoc proti Sauronovi věnován králem Aragornem.

Lossothové – lidé z dalekého Severu, žijící na způsob Eskymáků. Arveduie, posledního krále Arnoru zachránili před zmrznutím, když však od nich odplouval, jeho loď prorazila ledová kra a král utonul.

Otroci od jezera Núrnen – otroci, kteří obdělávali země na jihu Mordoru, aby poskytovali potravu pro Sauronova vojska. Po porážce Saurona jim Aragorn zemi věnoval.

Hobiti – byli příbuzní lidí, ale o jejich původu není mnoho známo, protože ostatní národy je považovali za bezvýznamné a nedůležité. Počátkem Třetího věku sídlili na březích Anduiny, odkud je vypudil strach ze Sauronova sídla Dol Gulduru, proto překročili Mlžné hory a osídlili Hůrku

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.